Za posledních několik měsíců, jsem úplně zapomněla, proč jsme sem  tak moc chtěli. Neměli jsme moc příležitostí cestovat, nepracovali jsme tolik jak by jsme chtěli a k tomu jako bonus začalo být opravdu škaredé počasí. Proto, už se nemůžu dočkat, až  bude tohle všechno za námi  a vyrazíme cestovat  a náš jediný problém bude, kde ten večer přespíme a jestli se rozšoupneme a zaplatíme si horkou sprchu. A znova si to tu zamiluji. A ještě víc než předtím.

 Budu si zase naivně představovat, že po tomhle našem ne zrovna úspěšném období se budeme mít zase fanfárově. Jo jsem nenapravitelná.

Ale víte, co mi zvedlo včera náladu. Bábovka na snídani a po víc než týdnu, kdy jen lilo, nebo padal zmrzlý sníh najednou zasvítilo sluníčko a my se šli jen tak projít. Dali jsme si chicken souvlaki s  nejlepší tzaziky  omáčkou a užívali si sluníčko.

A já konečně něco po hrozně dlouhé době vyfotila.














Christchurch Catherdal, která byla poničena při velkém zemětřesení v roce 2011.  Nebylo ji možné opravit, takže bylo v plánu ji zbourat a postavit novou. To se však nelíbilo památkářům, takže se zbourala jen  část a od té doby tam jen tak stojí.

Celkově celé Christchurh je poničené od zemětřesení a opravy postupují hodně pomalu, takže podle toho město  vypadá.